© 2019 · Karuṇā Sevena | Web by Evoke 

Když začneme praktikovat, prvním požadavkem je, že musíme být ten typ člověka, který miluje pravdu a musíme být vytrvalí, abychom ji byli schopni uskutečnit. Pouze tehdy se naše praxe může rozvíjet. V opačném případě vše selže a vrátíme se k tomu, že se staneme otroky vlastních nečistot a přání, tak jak tomu bylo dříve.

Když nemáme žádnou sebereflexi, kolik utrpení si tím způsobujeme? A kolik utrpení způsobujeme druhým? To jsou věci, nad kterými bychom měli uvažovat v nejvyšší možné míře. Pokud tak nečiníme, pokoušíme se stále něco získat, mít, chtít. Nezkoušíme nechat věci plynout, odložit, obětovat. Jen se snažíme stále něco získávat, protože čím víc máme, tím víc chceme.

Buddha nás učil, že pokud jsme chamtiví a lakomí, tak i když máme spoustu peněz, jsme chudáci; chudí v ušlechtilých klenotech, chudí v pokladech mysli. Dokonce i když máme spoustu vnějšího bohatství, když zemřeme, všechno zdědí jiní lidé, stane se to společným majetkem, ale my sami zůstaneme chudí v ctnosti, chudí v Dhammě.

Mysl bez svého vlastního domova - mysl bez domova Dhammy - musí žít s nečistotami. Tyto nečistoty vznikají a mysl za nimi běhá. Jakmile zmizí, vznikají jinde a mysl se rozběhne za nimi. Vzhledem k tomu, že mysl nemá žádné vlastní obydlí, musí stále divoce běhat dokola.

Snaha o ukončení nečistot a utrpení je vysokou úrovní praxe, takže nejprve musíme vyčistit základ a dát ho do pořádku. Nemysleme si, že můžeme praktikovat bez přípravy ... Pokud žijeme pro své smysly, vše, na co myslíme, je získávání věcí pro naše smysly. Pokud nerozvíjíme na počáteční úrovni pocit spokojenosti nebo pocit hanby, bude těžké se dostat na vyšší úrovně praxe.

Důležitou součástí praxe je reflektování. Pokud nereflektujeme, rozlišování nevyvstane. Buddha nás učil reflektování a zkoumání věci až do okamžiku, kdy je dokážeme jasně rozeznat. Teprve poté budeme mít správné útočiště. Nikdy nás neučil brát útočiště u věcí, které sami nevidíme a neuskutečníme.

Pokud opravdu chceme získat úlevu od utrpení, musíme praktikovat opravdově, musíme vyvinout opravdové úsilí. Musíme pouštět, začínat u vnějších věcí a pracovat s nimi uvnitř. Musíme se osvobodit od iluze všech věcí, které spadají do slastných lákadel.

Důležitým bodem při nechávání věcí být, je vidět nevýhody toho, co opouštíme. Teprve tehdy je můžeme nechat být jednou provždy. Pokud nevidíme jejich nevýhody, budeme k nim stále připoutáni a nebudeme schopni vidět to ostatní kolem.

Pokud chceme něco opustit, musíme nejprve poznat jejich nevýhody. Pokud si jen říkáme, pouštím, pouštím, mysl nás nebude snadno poslouchat. Musíme skutečně uvidět nevýhody těch věcí, na kterých ulpíváme, a teprve pak se jich mysl přirozeně začne zbavovat. Je to jako se dotknout ohně: Když se popálíme, sami od ohně odejdeme a již se znovu neodvážíme ho dotknout.

Je těžké vidět nevýhody smyslné vášně, ale ještě těžší je uvidět nevýhody jemnějších věcí, jako je vnímání sebe sama.

Na počáteční úrovni praxe se musíme naučit ovládat v oblasti našich slov a skutků - jinými slovy na úrovni ctnosti - abychom mohli dodržovat naše slova a skutky tak jak se patří, klidní a zdrženliví. Tímto způsobem mysl nebudeme následovat sílu hrubých nečistot. Když se objeví násilné nutkání, zastavíme je nejprve svou schopností trpělivosti. Poté, co jsme schopni to chvíli vydržet, náš vhled získá na síle, kterou potřebujeme k tomu, abychom získali pocit rozlišování od správného a špatného, a tím uvidíme hodnotu trpělivosti, a poznáme, že je to opravdu velmi dobrá věc.

Když děláme dobré věci, konejme je souladu s přírodou. Neblokujme se myšlenkou, že jsme dobří. Pokud se připoutáme k myšlence, že jsme dobří, přinese to spoustu dalších připoutání.

Kalyāṇa-mitta | Kultivování ušlechtilého přátelství

Nedílnou součástí spirituální praxe je kultivace ušlechtilých vztahů a přátelství. Žití v komunitě nám k tomu poskytuje dobré podmínky a je to jedna z dalších věcí, kterou nám pobyt v ārāmě nabízí. Do klášterů lidé velmi často přicházejí se zlomeným srdcem z nefungujícího vztahu a hledají zde útočiště a podporu. Komunitní život praktikujícím napomáhá uvědomit si útrpnost vztahů v obecné rovině a zároveň pochopit, co jsou základy dobře fungujícího vztahu.

“Mnich, který se stýká s ušlechtilými lidmi upouští od toho, co je neprospěšné a rozvíjí to, co je prospěšné.” Iti 1.17

Kalyāṇa-mittatā je buddhistický koncept "spirituálního přátelství" v rámci buddhistického komunitního života, vztahující se na přátelství jak u mnichů/mnišek, tak i u laickýh stoupenců. Takový člověk se nazývá "vznešený přítel" (kalyāṇa-mitta). Od počátku buddhistické historie byly tyto vztahy kultivovány mezi učitelem a žákem. Obecně lze říci, že vztah založený na sdílení etických hodnot a principů je podpůrný při snaze o osvícení.

 

"Polovinou svatého života je, ctihodný pane: ušlechtilé přátelství, ušlechtilé společenství, ušlechtilé kamarádství". "To neříkej, Ānando. To neříkej. Ušlechtilé přátelství, ušlechtilé společenství, ušlechtilé kamarádství je celý svatý život. Pokud má mnich ušlechtilé lidi za přátele, společníky a kamarády, lze u něj očekávat rozvoj v usilování vznešené osmičlenné stezky." Upaddha Sutta (SN 45,2)

V tradičních školách buddhismu je spirituální přátelství založeno na vztahu mezi studentem a jeho spirituálním (duchovním) učitelem. Buddha hlásal, že pro duchovní růst je nezbytné mít spirituálního přítele. Toto přátelství je postaveno na hlubokém respektu a úctě ke znalostem učitele a potenciálu studenta. Skrze tato přátelství mají oba jedinci možnost naučit se konstruktivnímu jednání, které znamená myslet, mluvit a jednat v životě způsobem, který vede k osobnímu štěstí a k osvícení.

“Přítel, který pomůže, a přítel, který je přítelem ve štěstí i ve strasti, přítel, který k dobrému radí a přítel, který má soucit, tyto čtyři přátele, když moudrý takto poznal, má si je s láskou opatrovat, jako matka svého syna. Moudrý, obdařený ctností, žhne jako zářící oheň. Své bohatství když shromažďuje, neškodíc, jako když včela poletuje, tomu bohatství vzrůstá jak mraveniště hromada. Když tak bohatství své snáší, pro rodinu a domov je zralý na čtyři díly bohatství rozdělí, i přátelství tím upevní. Jeden díl bohatství pro sebe užívá, dva pro práci použije, čtvrtý pro nouzi budoucí uchová.“  DN31

Kontakt na podporu projektů a aktivit Spolku Karuṇā Sevena: 6855804001/5500 - Pokrytí základních mnišských potřeb ctihodné, jako je - roucho, jídlo, léky a příbytek (také hradí dopravu, ubytování, letenky apd.). Distribuce knih, výstavba meditační místnosti, vybavení kláštera KS, pojištění, SIPO apd. Možnost odpočtu daru z daní. Prosíme uveďte důvod platby s poznámkou "pro Spolek KS."

Kontakt na projekt Suriya Lamai: 6855679001/5500 - Záměr projektu Suriya Lamai „Děti slunce“ je umožnit, aby se děti z chudých rodin mohly rozvíjet a vzdělávat a aby jim byly poskytnuty a pokryty základní potřeby. Možnost odpočtu daru z daní!

Ani v jednom případě se nejedná o veřejnou sbírku a proto žádáme všechny dárce, aby ke svému daru připojili i na sebe kontakt, abychom jim mohli vystavit darovací smlouvu nebo potvrzení o přijetí daru. Všem dárcům moc děkujeme.

Odkaz na Paypal pro zahraniční dárce: