Sampajañña, je Pāḷi slovo pro bdělost. Znamená to být si vědom toho, co děláme v tomto velmi přítomném okamžiku, v pohybech těla a v tom, co se odehrává v naší mysli. Pro prospěšnější praxi by pozornost a bdělost měly být vždy sladěny.
Součástí cvičení sati-sampajaññā je také pozorování vnitřních a vnějších pocitů. Pokud „spíme“, nemůžeme pochopit, co se děje kolem nás a v nás. Pouze když jsme vzhůru, můžeme reagovat a uvědomovat si své okolí. Stejně tak, když nejsme ve střehu a bdělí během meditace a obecně v každodenním životě, naše mysl má tendenci být slepá k povaze věcí.
Více o této meditační praxi si můžete přečíst ve výňatku z knihy „Emptying the Rose-Aple Seat“ od Dr. Rewaty Dhammy Sayado níže:
Pozornost a nezaujatost
Nyní budeme prozkoumávat, kdo a co skutečně jsme. Jak již bylo vysvětleno, slovo vipassanā znamená "vhled" ve smyslu vidět věci tak, jak skutečně jsou. Abyste získali zkušenosti s meditací zaměřenou na vhled, je nezbytné posilnit své schopnosti pozornosti a soustředění. K tomuto účelu je potřeba provádět důkladnou vnější pozornost v místě dotyku dechu. Když se snažíte vykonávat toto cvičení, nemusíte si být vědomi samotného nádechu a výdechu, ale pouze skutečného místa dotyku. Stejně jako tesař, o kterém jsme se zmiňovali, nevěnuje pozornost tomu, co vidí, ale pečlivě udržuje svůj pohled soustředěně na místě, kde zuby pily řežou dřevo. Takto byste měli udržet svůj zrak zaměřený přesně na místo doteku dechu. Není důležité, kde se to děje, váš současný úkol je jednoduše sledovat místo dotyku. Nemějte obavy, pokud nezaznamenáte některou část z dechového cyklu, jen pozorně a objektivně pozorujte pocity, které prožíváte.
Po dvaceti nebo dvaceti pěti minutách cvičení, za předpokladu, že vaše soustředění a pozornost jsou dostatečně pevné, je možné, že začnete zaznamenávat další pocity kolem nosních dírek a na jiných místech v těle. Ať už jsou tyto pocity hrubé nebo jemné, bolestivé nebo příjemné, stačí si být pouze vědom toho, co se děje. Zpočátku možná nebudete schopni to vše zvládnout, neboť po většinu času se vyskytuje velká hojnost pocitů a smyslových předmětů, které vznikají a zanikají a ty je velmi obtížné rozlišit. Může se stát, že vznikne nějaká myšlenka spojená s pocity, anebo začnete uvažovat nad tím, které pocity jsou dobré a které špatné. Pokud tomu tak je, pak je třeba se výlučně soustředit na hlavní předmět meditace. Kdykoli v těle nebo v mysli vznikne nějaký pocit, pouze si tento pocit nebo předmět uvědomte. Nezůstávejte na žádném z nich ani je nepojmenovávejte, ale okamžitě svou pozornost přivádějte na místo pocitu dechu. Také, pokud uslyšíte zvuk, stačí si pouze uvědomit, že slyšíte, ale o zvuku dále nepřemýšlejte. Podobně zacházejte i s ostatními smysly a myšlenkami, pouze si jich buďte vědomi v okamžiku, kdy vyvstávají.
Pokud zažíváte emocionální pocity jako je strach, smutek, vztek, soucit nebo štěstí, věnujte jim na okamžik bdělou pozornost.
Je důležité, aby meditující kultivovali nezaujatou pozornost
k tomu, co prožívají, přičemž nereagují negativně ani pozitivně
na to, co prožívají, ani to neodmítají. V této fázi je hlavním cílem
této praxe bdělá pozornost a přijímání jakýchkoli pocitů které vznikají a zdržování se jejich posuzování. Nezaujatá a uvědomělá pozornost je v této praxi velmi důležitá a je klíčem k jejímu zvládnutí.
Tři fáze dechu
Nyní po pouhých dvou dnech praxe si začnete uvědomovat, že meditace není úkol, který je snadné splnit. Dokonce i když se snažíte pouze udržet svou pozornost pevně upřenou na dech, jak proudí z nosních dírek dovnitř a ven, vaše mysl se stále toulá. K tomu dochází proto, protože jste ještě nevyvinuli dokonalou schopnost soustředit se od jednoho okamžiku k druhému. Navzdory vaší snaze neustále sledovat dech, dochází k úpadku ve vaší pozornosti a rychle ztrácíte stopu dechu při nádechu a výdechu. K tomu dochází, protože mezi dýcháním je mezera. Když dýcháte, jste si okamžitě, velmi rychle vědomi nádechu, ale jak čekáte na výdech, přijde mezi oběma fázemi dechu mezera, které jste si vědomi. To je bod, v němž je mysl nakloněna k odvrácení. Co musíte v tomto případě udělat, je sledovat každý nádech a výdech ve třech fázích, na začátku, ve středu a na konci. Když tak učiníte, dýchejte normálně a přirozeně, neměňte rychlost, jakou dýcháte. Když se nadechujete, uvědomujte si tři fáze dechu, jeho začátek, prostředek a konec a udržujte si plnou pozornost, dokud nezačne další nádech. Když vydechujete, buďte si vědomi tří fází výdechu a udržujte si plnou pozornost, dokud nezačne další výdech. Pokud nedovolíte, aby pozornost během intervalu poklesla, vaše mysl nebude bloudit.
Pokud mysl začne bloudit nebo jestliže vznikají nějaké myšlenky, ujistěte se, že věnujete pozornost třem fázím při nádechu a výdechu. Pokud pocítíte kdekoli v těle bolest, tlak, teplo, brnění nebo cokoli jiného, nevěnujte tomu pozornost, ale věnujte plnou pozornost dýchání. Pokud během sezení trpíte velkým nepohodlím, můžete změnit pozici, ale provádějte to pomalu a opatrně a dávejte pozor, abyste nerušili ostatní. Neměňte svou pozici často. Snažte se udržovat bdělou pozornost na celém procesu dýchání a zaměřujte se
vždy na nozdry. Pokud vás vyrušují zbloudilé myšlenky nebo něco jiného, nemějte obavy a nebuďte zklamaní z jejich rozptýlení.
Můžete si pomyslet: "Je přirozeností mysli, že se zatoulá, ale mým úkolem je udržovat mysl na nosních dírkách při celém procesu dýchání a s lehkostí přivádět svou pozornost zpět, pokud se zatoulá." Pokud praktikujete s velkým úsilím a odhodláním, zjistíte,
že vaše schopnost soustředit se se zlepšuje a porozumění vaší mysli se prohlubuje.
Dr.Rewata Dhamma Sayado: z knihy Emptying the Rose-Apple Seat