​​​

V letech 2014–2015 se svět potýkal s jednou z největších humanitárních krizí moderní doby. Ozbrojený konflikt v Sýrii, který začal již v roce 2011, postupně přerostl v rozsáhlou válku, jež zasáhla miliony civilistů. Lidé byli nuceni opouštět své domovy často ze dne na den, bez základních prostředků, bez jistoty a bez bezpečí. Mezi nejzranitelnější patřily těhotné ženy, matky s malými dětmi a opuštěné děti, které se ocitly na útěku před násilím, hladem a nejistotou.

​

V této době proudily desetitisíce uprchlíků přes Balkánskou trasu směrem do Evropy. Mnozí z nich však zůstávali uvízlí na hranicích států, jako bylo Maďarsko, Srbsko či Chorvatsko. Podmínky, ve kterých zde lidé přežívali, byly velmi těžké – nedostatek pitné vody, potravin, hygieny, lékařské péče i základního lidského zázemí byl každodenní realitou.

​

Také v České republice byla situace složitá. Uprchlíci zde jen zřídka nacházeli okamžitou a dostupnou pomoc a často čelili nejen administrativním překážkám, ale i nejistotě a nepochopení. Mnozí proto ani nepokračovali dále do vnitrozemí a zůstávali právě v pohraničních oblastech, kde byla jejich situace nejkritičtější.

​

V reakci na tuto situaci se organizace Karuṇā Sevena rozhodla aktivně zapojit do pomoci prostřednictvím projektu „Lidé lidem“. Díky finanční podpoře dárců bylo možné zajistit distribuci základních potřeb přímo v terénu. Českí dobrovolníci působili na hranicích v Maďarsku, Srbsku a Chorvatsku, částečně také v České republice, kde pomáhali těm, kteří se ocitli v krajní nouzi.

Pomoc byla zaměřena především na ty nejzranitelnější – těhotné ženy, matky s malými dětmi a opuštěné děti. Byly distribuovány základní potraviny, pitná voda, léky, hygienické potřeby i oblečení. Dobrovolníci zároveň pomáhali při hledání ztracených rodinných příslušníků – dětí, které se oddělily od rodičů, i rodičů, kteří zoufale hledali své děti.

​

Nedílnou součástí pomoci bylo také zajištění základní zdravotní péče. Právě těhotné ženy a rodící matky patřily k nejohroženějším skupinám, často bez jakéhokoli přístupu k lékařské pomoci. V těchto situacích měla rychlá a přímá podpora zásadní význam.

​

Současně byla zřízena nepřetržitá telefonní linka pomoci, dostupná 24 hodin denně, na kterou se mohli lidé obracet v případě krajní nouze. Tato forma podpory pomáhala překlenout okamžiky, kdy byli lidé zcela bezradní a bez možnosti orientace v neznámém prostředí.

​

Tato pomoc nebyla pouze materiální. Byla především výrazem lidské solidarity, soucitu a ochoty vidět utrpení druhých bez ohledu na hranice, původ či okolnosti. V době, kdy byla situace často vnímána skrze obavy a nejistotu, představovala přímá pomoc konkrétním lidem tichý, ale zásadní projev lidskosti.

​

Ze srdce děkujeme všem, kteří se na tomto projektu podíleli – dárcům, dobrovolníkům i všem, kdo byli ochotni pomoci. Díky vám bylo možné alespoň na chvíli zmírnit utrpení těch, kteří ztratili téměř vše.