Čtyři pilíře
Na samém počátku Buddhovy nauky (Dhammy) stojí jasně vyjádřená představa vyváženého společenství. Gautama Buddha ustanovil čtyři skupiny následovníků, které společně nesou a udržují živou tradici:
-
bhikkhu – plně vysvěcení mniši
-
bhikkhunī – plně vysvěcené mnišky
-
upāsaka – laičtí mužští následovníci
-
upāsikā – laické ženské následovnice
Tento obraz bývá tradičně přirovnáván ke čtyřem pilířům, které nesou jednu stavbu. Pokud jeden z nich chybí nebo je oslaben, stabilita celku je narušena. Stejně tak i Buddhova nauka nemůže být plně zachována, pokud je některá z těchto složek opomenuta nebo potlačena.
Zvláštní význam má v tomto kontextu bhikkhunī saṅgha – společenství plně vysvěcených mnišek. Její existence není okrajovým doplňkem, ale nedílnou součástí původního záměru Buddhy. Obnova a porozumění její historii proto není jen otázkou rovnosti, ale především návratem k celistvosti Dhammy samotné.
Tyto čtyři skupiny nejsou oddělené ani hierarchicky nadřazené jedna druhé. Spíše tvoří vzájemně propojený celek, v němž každá část má svou nezastupitelnou roli.
Krátce před svým odchodem do konečného ustání (parinibbāna) oslovil Buddha svého blízkého žáka Ānandu a zdůraznil zásadní skutečnost: nauka přetrvá tak dlouho, dokud budou existovat všechny čtyři tyto skupiny (pilíře).
Nejde tedy pouze o individuální praxi, ale o živou strukturu vztahů, podpory a sdílené odpovědnosti
Bhikkhunī a její původ
Zpočátku Buddha váhal. Díky zásahu jeho blízkého žáka Ānanda však zazněla klíčová otázka: „Mohou ženy dosáhnout Nibbāny?“ Když Buddha potvrdil, že ženy jsou plně schopné dosažení probuzení, byl tím položen základ pro vznik Bhikkhunī Saṅghy. Mahāpajāpati Gotamī se tak stala první plně vysvěcenou bhikkhunī.
Následně Buddha stanovil soubor pravidel pro bhikkhu i bhikkhunī, dochovaný ve vinayi. Přestože některá specifická pravidla pro bhikkhunī byla v průběhu času různě interpretována, základní princip zůstal nezměněn: obě komunity mají možnost kráčet stejnou cestou k osvobození.
Tento krok byl mimořádný v kontextu tehdejší Indie, kde bylo postavení žen velmi nízké. Ustanovením Bhikkhunī Saṅghy Buddha překročil společenské normy své doby a otevřel ženám hlubokou spirituální možnost.
Bhikkhunī je plně vysvěcená buddhistická mniška. Doslovný význam slov bhikkhu a bhikkhunī je „ten/ta, kdo žije z almužen“ nebo „ten/ta, kdo žebrá“. Tento výraz však neznamená chudobu v běžném smyslu, ale vědomě zvolený život jednoduchosti, pokory a závislosti na štědrosti druhých. Jak bhikkhu, tak bhikkhunī jsou žáky Gautama Buddha a v rámci Dhammy nepředstavuje pohlaví žádnou překážku k osvobození. Cesta je otevřena všem, kdo ji upřímně následují.
Řád bhikkhunī byl ustanoven přibližně pět let po vzniku bhikkhu saṅghy. Pěstounka a teta Buddhy, Mahāpajāpati Gotamī, byla hluboce oddanou praktikující. Když rozpoznala mnišskou cestu jako přímou stezku k osvobození, požádala Buddhu, zda by i ženy mohly opustit světský život a vstoupit na tuto cestu.
V roce 1996 sehrála významnou roli organizace Sakyadhita International Association of Buddhist Women při znovuobnovení theravādové bhikkhunī ordinace. V indickém Sárnáthu přijalo jedenáct žen ze Srí Lanky plné vysvěcení při historickém obřadu vedeném Dodangoda Revata Mahātherou a později podporovaném Mapalagama Vipulasāra Mahātherou ze společnosti Mahā Bodhi, za účasti bhikkhuů i bhikkhunīch z korejské tradice Jogye.
Další významný krok nastal v červenci 2007 na mezinárodním kongresu „Role žen v buddhistické saṅze“ v Hamburku. Učenci, mniši, mnišky a odborníci na vinayu z různých tradic zde společně hledali shodu ohledně znovuzavedení bhikkhunī ordinace. Výsledkem bylo jednoznačné prohlášení:
V rámci fungování komunity byly obě saṅghy – mužská i ženská – chápány jako rovnocenné. Dary určené saṅze měly být sdíleny spravedlivě. Dochoval se příběh, který tento princip ilustruje: jednou bylo darováno osm rouch. V té době byli přítomni čtyři bhikkhu, ale pouze jedna bhikkhunī. Přesto Buddha rozhodl, aby byly roucha rozdělena rovnoměrně – čtyři pro bhikkhu saṅghu a čtyři pro bhikkhunī saṅghu. Tím jasně ukázal rovnost obou společenství.
Po mnoha staletích linie bhikkhunī ordinace v některých tradicích, zejména v theravādě, zanikla. V moderní době však vzniklo úsilí o její obnovu.
„Všichni delegáti se jednomyslně shodli,
že bhikkhunī vysvěcení v linii Mūlasarvāstivāda
může být znovu zavedeno.“
Toto prohlášení bylo doprovázeno podporou 14th Dalai Lamy, který již v roce 1987 vyzval k obnovení plného bhikkhunī ordinace, zejména v tibetské tradici.
Znovuobjevení bhikkhunī Saṅghy tak nepředstavuje něco nového, ale návrat k původní celistvosti Buddhovy nauky – k plnému rozvinutí čtyřnásobného společenství a potvrzení, že osvobození je skutečně otevřené všem.
Podpora ctihodné bhikkhunī Visuddhi a spolku Karuṇā Sevena
Spolek Karuṇā Sevena
Číslo účtu:6855804001/5500
CZ67 5500 0000 0068 5580 4001
SWIFT: RZBC CZ PP
Slezská 3, 796 01 Prostějov, Česká republika
karuna.sevena.cz@gmail.com
V duchu soucitu (karuṇā) vaše podpora pomáhá zajišťovat základní potřeby ctihodné bhikkhunī Visuddhi—jako je roucho, jídlo, léky a přístřeší—stejně jako cestování, ubytování a péči o ārāma Karuṇā Sevena.
Dary dále podporují šíření Dhammy, provoz ārāmy a nezbytné životní náklady.
Dary jsou v České republice daňově odečitatelné.
Uveďte prosím poznámku: „Pro spolek Karuna Sevena.“
Nejedná se o veřejnou sbírku, proto prosíme o uvedení kontaktních údajů, abychom mohli vystavit darovací smlouvu nebo potvrzení o daru.
Děkujeme za vaši laskavost a podporu.
Možnosti platby:
Spolupracujeme:
