Meditaci praktikujeme v různých tělesných pozicích (iriyāpatha). Meditace může být prováděna v jedné ze čtyř poloh: sezení (nisinna),
stání (ṭhita), chození (gacchanta) a ležení (sayāna).
Důležité je najít si vhodné místo pro meditaci, kde nebudete příliš rozptylováni vnějšími vlivy. Stejně důležité je, abyste se ujistili, že místo, kde meditujete, není příliš horké nebo příliš chladné, je dobře větrané s čerstvým čistým vzduchem, tiché, a ne příliš tmavé nebo příliš světlé, aby vás prostředí nerušilo. Všechny tyto faktory minimalizují pocity rozptýlení a ospalosti, které jsou dvě největší překážky meditace.
Buddha pravil: "Mniši, když mnich kráčí dopředu nebo zpět, činí tak s jasným chápáním. Když hledí před sebe nebo jinam, činí tak s jasným chápáním. Když ohýbá a natahuje své údy, činí tak s jasným chápáním. Když obléká své roucho a nosí své svrchní roucho a jídelní mísu, činí tak s jasným chápáním. Když jí, pije, žvýká a chutná, činí tak s jasným chápáním. Když vylučuje své výkaly a moč, činí tak s jasným chápáním. Když kráčí, stojí, sedí, usíná, probouzí se, když mluví nebo mlčí, činí tak s jasným chápáním." (MN 10).
Sezení (nisinna)
Najděte si klidné místo, položte velkou podložku nebo složenou deku na zem (v případě, že používáte klekačky) a posaďte se.
Sezení se obvykle provádí na zemi, s nohama složenýma do jakékoliv polohy, která je pro vás nejpohodlnější a nejvhodnější, jako je např. - lotus, poloviční lotus, barmská pozice -nebo prosté pozice se zkříženýma nohama (pallaṅkaṃ).
-
záda by měla být rovná a pevná (ujuṃ kāyaṃ). Umístěte malý polštářek pod sebe a vyrovnejte kyčle tak, aby se záda přirozeně narovnala.
-
ramena by měla být uvolněná, ruce volně složené do klína - dlaně obrácené nahoru nebo volně položené na kolenou.
-
oči mohou být buď otevřené, napůl nebo zcela zavřené, důležité je, aby byly uvolněné a nezaměřovaly se na nic konkrétního.
-
brada by měla být mírně zastrčena, aby se krk vzadu více vytáhl.
-
zkontrolujte, zda v těle nedochází k žádnému napětí a pokud ho kdekoli v těle pocítíte, ujistěte se, že tuto oblast vědomě uvolníte.
Pokud je pro vás sezení na podlaze příliš nepříjemné
nebo bolestivé, můžete meditovat na židli.
Při sezení na židli se ujistěte, že obě nohy jsou na zemi a chodidla blízko u sebe. Posaďte se (nisīdati) na přední polovinu židle tak, aby vaše páteř byla rovná.
Tím zabráníte shrbení, které vede k ospalosti.
Ruce nechte klidně spočinout na klíně nebo je
položte uvolněně na stehna.
Stání (ṭhita)
Stojící meditaci můžeme provádět na jakémkoli místě, které je pro stání po delší dobu pohodlné.
-
ujistěte se, že země je pro stání po určitou dobu dostatečně pevná, ale současně není tak tvrdá, aby vám po určité době způsobovala bolesti v nohou.
-
postavte se rovně s nohama trochu od sebe na úrovni boků, váha těla je rovnoměrně rozložena na nohou.
-
srovnejte pánev tak, abyste zabránili shrbení, bradu trochu zastrčte, aby se hezky napřímil a natáhl krk – znovu zkontrolujte, zda není páteř pokleslá nebo došlo k jejímu shrbení, neboť to může vést k ospalosti a tělesným bolestem.
Chození (gacchanta)
Meditace chůze může být prováděna dvěma způsoby, jednak
v chráněném meditačním prostředí a pak také při chůzi v průběhu celého dne během běžných aktivit.
-
když provádíte meditace v chůzi (caṅkamana), znovu se ujistěte, že místo, kde budete praktikovat, není příliš hlučné nebo rušivé.
-
pokud jste venku, ujistěte se, že nebudete příliš dlouho na přímém slunci.
-
stezka pro meditaci by měla být pokud možno krytá a z jejího povrchu by měly být odstraněny ostré předměty, které by mohly poranit vaše nohy při chůzi.
-
snažte se chodit po rovném povrchu.
Začněte na konci meditační stezky, postavte se rovně, nohy trochu od sebe, ruce složené na břiše nebo na zádech. Pohled upřete zhruba 1,5m před sebe směrem k zemi. Když začnete s chůzí, postupujte pomalu a jistě, buďte si vědomi každého pohybu během kráčení.
Když dorazíte na konec stezky zastavte se, zkontrolujte, zda stojíte rovně, ale uvolněně, chvíli setrvejte a pomalu se otáčejte, uvědomte si znovu celou svou pozici, abyste si ověřili, jestli je tělo narovnané a poté pokračujte v chůzi na druhý konec meditační stezky.
Ležení (sayāna)
Ležící pozice je vhodná tehdy, když člověk chce cvičit před spaním, nebo pokud nemůže sedět v jedné z více zmíněných poloh, například když je člověk nemocný nebo neschopný sedět rovně. Tato pozice vám umožňuje nepřetržitě cvičit i mimo formální meditační sezení.
-
Tradičně se ležící meditace provádí tak, že ležíte na pravém boku, nohy spojené, kolena a kotníky u sebe.
-
Hlava je podepřena buď polštářem nebo dlaní pravé ruky.
-
Oči mohou být otevřené nebo zavřené, upřené na krátkou vzdálenost, aniž by se na něco soustředili.
A dále, mniši, když mnich kráčí, tak ví: ‚kráčím‘ (gacchāmī), když stojí, tak ví: ‚stojím‘ (thitomhī), když sedí, tak ví: ‚sedím‘ (nisinnomhī), když leží, tak ví: ‚ležím‘(sayānomhī). A ví, když zaujímá jakoukoli jinou pozici těla. (MN10)