„Bhikkhu jedná s jasným porozuměním (sampajañña) a uvědomělý (sati),
odkládaje vášeň a zármutek vůči světu.“
— Mahāsatipaṭṭhāna Sutta, Dīgha Nikāya 22
Co znamená jasné porozumění (sampajañña)
Moudré porozumění (sampajañña) není něco odděleného od sati. Není to další krok po uvědomění, ale její přirozené prohloubení. Tam, kde je přítomno sati – prospěšný stav mysli (kusala citta) – tam se postupně začíná objevovat i jasnost porozumění.
Tato jasnost není intelektuální. Není to přemýšlení o zkušenosti, ale přímé vidění toho, co se právě děje: vznikání a zanikání (uppāda–vaya). Když se tato kvalita začne rozvíjet, mysl již není ponořená v obsahu zkušenosti, ale začíná rozpoznávat její povahu. A právě zde se sati přirozeně spojuje se sampajañña – jako čistota a jasnost, které nelze oddělit.
Jak se to začíná projevovat v běžném dni
Rozvoj sati-sampajañña nezačíná ve zvláštních podmínkách. Začíná v obyčejných situacích – přesně tam, kde se nacházíme.
-
Když mluvíme, začínáme si všímat, zda slova vycházejí z neklidu nebo z klidu.
-
Když jednáme, začínáme si všímat, zda je v pozadí očekávání.
-
Když myslíme, začínáme vidět, zda mysl něco hledá nebo odmítá.
Toto není kontrola. To je vidění.
A právě v tomto vidění se začíná objevovat rozdíl mezi tím, co je prospěšné (kusala) a neprospěšné (akusala). Ne jako teorie, ale jako přímá zkušenost.
Sati-sampajañña jako způsob bytí
Když se rozvíjí sati-sampajañña, neznamená to, že děláme něco navíc. Naopak. Znamená to, že to, co děláme, už není smíšené s neprospěšností (akusala). Jednání se stává jednodušším. Přímějším. Čistším.
Člověk jedná, mluví i myslí bez očekávání (taṇhā), bez ulpívání (upādāna), bez odporu (paṭigha). Ne proto, že by se snažil být „dobrý“, ale proto, že mysl už nemá sklon se zatěžovat. V každodenním životě se to projevuje velmi nenápadně.
Ne jako zvláštní stav, ale jako změna kvality:
-
činy nejsou vedené tlakem
-
rozhodnutí nejsou vedené strachem
-
reakce nejsou vedené zvykem
Mysl se pohybuje lehčeji, protože není nesena nevědomostí (avijjā).
Role pozornosti (manasikāra)
V tomto procesu hraje důležitou roli pozornost (manasikāra). Ta sama o sobě není prospěšná ani neprospěšná. Je to pouze schopnost obracet mysl k objektu.
Ale když je vedena správně – jako yoniso manasikāra (moudře zaměřená pozornost) – začíná podporovat vznik sati-sampajañña.
To znamená, že mysl se postupně přestává obracet k tomu, co ji zatěžuje, a začíná se obracet k tomu, co ji uvolňuje. Není to vynucené. Je to směr.
Jednota meditace a denního života
V určitém bodě přestává být rozdíl mezi „meditací“ a „běžným životem“. Ne proto, že bychom neformální praxi povýšili na formální, ale proto, že kvalita mysli zůstává stejná.
To, co bylo dříve omezené na sezení, se začíná přirozeně objevovat i v chůzi, mluvení, práci. Mysl není rozdělená.
A právě tato jednota je znakem, že se sati-sampajañña skutečně rozvíjí.
Nepřipoutanost (anupādāna) jako klíč
Zásadním bodem zůstává toto: nemít žádná očekávání.
Jakmile se objeví očekávání výsledku – i jemné – mysl se vrací zpět do podmíněnosti (saṅkhata). A tím se vzdaluje od čistoty sati.
Proto praxe není o dosahování. Je o uvolňování.
Každý okamžik, ve kterém není přítomna touha (taṇhā), ulpívání (upādāna) ani nevědomost (avijjā), je okamžikem, ve kterém se sati-sampajañña přirozeně rozvíjí.
Směr praxe
Rozvíjení sati-sampajañña není proces přidávání něčeho nového. Je to proces odstraňování.
-
Odstraňování neprospěšného (akusala).
-
Odstraňování nejasnosti.
-
Odstraňování ulpívání.
A v tom, co zůstává, se začíná objevovat jasnost. Jako ranní světlo, které nepotřebuje vytvářet věci, ale pouze odhaluje to, co už je přítomné. A právě tímto směrem vede praxe: ne k vytváření stavu, ale k jeho odhalení.
“And what, bhikkhus, is clear comprehension (sampajañña)?
Here a bhikkhu acts with clear comprehension when going forward and returning;
acts with clear comprehension when looking ahead and looking away;
acts with clear comprehension when bending and stretching his limbs;
acts with clear comprehension when wearing his robes and carrying his bowl;
acts with clear comprehension when eating, drinking, consuming food, and tasting;
acts with clear comprehension when defecating and urinating;
acts with clear comprehension when walking, standing, sitting, falling asleep, waking up, talking, and keeping silent.”— Satipaṭṭhāna sutta, Majjhima Nikāya 10
Místa, kde se sati-sampajañña ztrácí v každodenním životě
Místa, kde se sati-sampajañña nejčastěji vytrácí, nejsou výjimečné situace, ale právě ty nejběžnější okamžiky každodenního života. → čti dále >
Podrobnější vysvětlení této praxe podle učení ctihodného Pemasiri Thery naleznete v ukázce z knihy Chůze po Laně:
Podpora ctihodné bhikkhunī Visuddhi a spolku Karuṇā Sevena
Spolek Karuṇā Sevena
Číslo účtu:6855804001/5500
CZ67 5500 0000 0068 5580 4001
SWIFT: RZBC CZ PP
Slezská 3, 796 01 Prostějov, Česká republika
karuna.sevena.cz@gmail.com
V duchu soucitu (karuṇā) vaše podpora pomáhá zajišťovat základní potřeby ctihodné bhikkhunī Visuddhi—jako je roucho, jídlo, léky a přístřeší—stejně jako cestování, ubytování a péči o ārāma Karuṇā Sevena.
Dary dále podporují šíření Dhammy, provoz ārāmy a nezbytné životní náklady.
Dary jsou v České republice daňově odečitatelné.
Uveďte prosím poznámku: „Pro spolek Karuna Sevena.“
Nejedná se o veřejnou sbírku, proto prosíme o uvedení kontaktních údajů, abychom mohli vystavit darovací smlouvu nebo potvrzení o daru.
Děkujeme za vaši laskavost a podporu.
Možnosti platby:
Spolupracujeme:
